Už v minulém článku jsme si řekli, jak je finanční gramotnost důležitá u dospělých i dětí. U dětí obzvlášť. Můžete si to představit, jako když se dům staví od základů. Když dětem dáte špatné finanční základy, na čem pak mohou v dospělosti vybudovat velký, pevný dům?

Je to podobné jako v pohádce O třech prasátkách. První dvě prasátka si postavila domeček bez základů, jen ze slámy nebo dříví. A pak je vlk sežral. V mírnější verzi pohádky utekla prasátka ke svému třetímu bratříčkovi, který si postavil domeček s pevnými základy a hezky zděný. Ať vlk dělal, co dělal, stejně domeček nezbořil a ani se do něj nedostal.

Podobné je to se základy a jejich pevností u finanční gramotnosti v dospělosti. Některé studie tvrdí, že naše finanční návyky se formují už od sedmi let. Ale to, jak se chováte k penězům, jak své peníze a čas investujete nebo utrácíte, vnímají vaše děti už mnohem dřív.

Jak ale u dětí vybudovat kvalitní základy?

Pro „výuku“ finanční gramotnosti starších dětí, zhruba od osmi let, už se dají použít klidně běžné dětské účty, ale co u menších dětí? Má vůbec smysl je o penězích už něco učit? Rozhodně ano.

Menší děti se samozřejmě nemusí učit pojmy jako rozpočet, úspory, investice, základní potřeby nebo finanční cíle. Ani nepotřebují dostávat žádné kapesné. Ale už od zhruba čtyř let by mělo dítě začít postupně chápat, že téměř za vše se něco platí. Případně mu můžete i takhle „odmalička“ dávat konkrétní přirovnání v podobě toho, co zná.

Třeba, že není možné se každý den koupat v plně napuštěné vaně. Že je to občas fajn, ale že byste denně za takovou koupel utratili penízky jako za dvě, nebo dokonce i tři čokoládová vajíčka s překvapením. Nebo že třeba malá panenka může znamenat deset nebo i víc lízátek či velkou hromadu rohlíků.

S dětmi, které už chodí do školy (druhá nebo třetí třída), můžete pak i spočítat, kolik by stálo, kdybyste třeba celá rodina chodili každý den na zmrzlinu. Možná budete sami překvapení, k jaké částce dojdete.

Hrajte si!

Jednou ze skvělých možností, jak můžete malým dětem přiblížit svět peněz, je ukazovat jim klasické peníze a platit s nimi v obchodě. Virtuální peníze na účtu jsou pro ně ještě mnohem méně uchopitelné než třeba sedmihlavý drak.

Můžete jim taky klidně pořídit dětské „peníze“ a hrát si s nimi na nákup nebo prodej. K nejoblíbenějším hrám s dětmi totiž patří hra na obchod. Děti něco prodávají a vy si to k nim chodíte kupovat.

Tato hra se ale dá hrát také v autě při dlouhém (i kratším) cestování. Klidně bez peněz. Děti si hrají, jakože vyrábí dorty, vážou kytice nebo prodávají auta či domy. (Pra)rodiče si od nich pak „jako“ něco kupují a přitom se s dětmi baví o tom, kolik co může stát nebo kolik co ve skutečnosti opravdu stojí. Děti tak přirozeně zjišťují, že rohlík má jinou cenu než dort nebo že motorka s autem nebo bydlení patří mezi velké náklady.

Tato hra baví mladší děti školou povinné, ale také předškoláky, kteří zatím nemají představu o velkých číslech. I ti ale snadno pochopí, že rohlík stojí tři koruny a koláč třeba dvě desetikoruny nebo že za dort je potřeba zaplatit už „velkými“ papírovými penězi. Je samozřejmě důležité dětem vysvětlit, že se platí i za světlo, teplo a vodu ve vašem bytě nebo domě.

Nebojte se s dětmi se o penězích bavit

A samozřejmě jim buďte příkladem. Asi není fajn jim ukazovat, že máte problém vyjít s penězi a žijete od výplaty k výplatě, ale bavte se s nimi o tom, že se peníze musejí nějak vydělat, že se neobjevují v peněžence a na účtu samy a že třeba můžete ušetřit tím, že si uvaříte doma dobré jídlo a do restaurací chodíte za odměnu nebo při příležitostech jako jsou oslavy narozenin.

Nebo že za peníze od babičky si můžou koupit něco většího, po čem touží, ale že si ty peníze musí našetřit a že je škoda je utratit jen za lízátka a sladkosti.

Na závěr se asi hodí říct, že veškerý čas, který investujete do povídání si s dětmi o penězích, rozumném nakládání s nimi, šetření i investování (úměrně věku), se vám v budoucnu mnohonásobně vrátí. A nejen vám, ale především vašim dětem.